Turista Sváťa, cesta kolem světa
Ahoj Sváťo, jak dlouho už jsi na cestě?
Ahoj, už to bude dva měsíce. Vyrazil jsem v pondělí 1. dubna na cestu kolem světa. V první fázi se chci dostat do Austrálie a to bez použití letadla. Pak mě čeká Jižní Amerika a Afrika. Vše jen s jedním batůžkem věcí a jedním dronem.
Kolik zemí už jsi projel?
Už jsem projel Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Řecko, Turecko, Irácký Kurdistán (autonomní oblast) a Irák a teď jsem v Íránu. Takže 8.
Co jsi potkal v Turecku?
Zajímavá byla oblast Troja, Efes, Kappadokie, kaňon Koprulu. Vůbec od Turecka dále jsem nečekal na stop nikde déle než 20 minut. Čím více směrem na východ, tím je to kratší. Lidé jsou přívětivější. Od Antalye na východ si tě berou už i domů a pohostí tě, nechají tě vyspat a ráno ti dají snídani. Někdy se mnou stráví i celý den a navštívíme okolí.
Jaká byla další země?
Irácký Kurdistán (autonomní oblast). Tam byli lidé asi nejpřívětivější. Doba stopu max. 2 minuty. Celý Kurdistán jsem procestoval asi za 14 dní, z toho jsem spal venku jen dva dny. Zbytek mě vždy někdo ubytoval. Měl jsem třeba půjčený celý dům i s klíči. Dům byl volný, byl jsem tam asi 3 dny, ale mohl jsem i déle. Sousedé se mě ptali, kdo jsem a jak jsem se tam dostal, ale já si naštěstí udělal selfie s majitelem domu, a tak jsem jim dokazoval, že jsem zvaný (všichni anglicky nemluví). To je uklidnilo a pak mi každý den někdo ze sousedství nosil na tácu snídani i večeři (vždy když viděli, že jsem se už vrátil z výletu po okolí). Jeden den tam majitel za mnou přijel a dělal něco na zahrádce. Ale jinak jsem tam byl sám.
Nějaký další zážitek z Kurdistánu?
Potkal jsem tam stejně starého kluka, Arama, byl ještě student. Ten mi nejprve půjčil chatu na pár dní. Byl tam se mnou a večer jsme hrávali domino. Pak mě vzal do Erbílu, kde studoval, a byl jsem s ním ve studentském bytě. Na ploše dvoupokojového bytu tam bydlelo šest studentů (se mnou sedm). V bytě téměř žádné vybavení, spalo se na podlaze. K jídlu jsme se však sesedli vždycky všichni dohromady. Jídlo se podávalo, jak se v těchto krajích zvykem, v jedné míse ze které jí všichni.
Byli lidé stejně milí i v Íránu?
Ano, celá ta země je naprosto bezpečná a lidé jsou milí a přívětiví k hostům. Například jsem šel do restaurace a zapomněl jsem si peněženku doma. Tak jsem řekl číšníkovi, že si jdu domů pro peněženku a že se vrátím a on řekl něco jako „jojo” a nechal mě jít.
Co bylo ještě v Íránu zajímavé?
Protože jsem si potřeboval opatřit vízum do Afghánistánu, tak jsem musel jet do hlavního města Teheránu. Vyřízení víza trvá několik dní. Tak jsem jel na konečnou metra a před tebou se otevírá horské pohoří Alborz, kde jsou čtyřtisícové hory, vzdušnou čarou od tebe třeba 5 km. Nejvyšší je Tochal (3964 m. n. m.). Vylézt nahoru byl pro mě asi dvoudenní trek (jednu noc jsem strávil v horské boudě asi 2700 m.n.m., mimochodem, tam mě taky nechali zadarmo. Druhý den jsem vylezl nahoru a sešel zase dolů k metru. Z vrcholu je krásný výhled na Teherán.
A kde jsi teď?
Teď jsem v Isfahánu. Za mě je to nejkrásnější město z celé mé dosavadní cesty.
Takže zatím spokojen?
Na cestě jsem už skoro dva měsíce a za ubytování (pokud jsem spal pod střechou) jsem ještě nikdy neplatil. Asi polovina nocí byla v nějaké budově. Takže se moc těším, koho zase potkám a poznám a co se nového dozvím.
A co bude dál?
Teď mířím do Afghánistánu. Zatím se lidé ke mně všude chovají velice přívětivě.
A nejzajímavější zážitek?
Buď spaní s kamioňákem v kabině (jeli jsme spolu dva dny) anebo když jsem si stopnul kluky, co celou cestu pili pivo. Na konci cesty mi řidič prozradil, že je to jeho desátý ten den.
Budeš dělat dál reportáže na Youtube, Instagramu a TikTok?
Ano, ale bohužel mi v Kurdistánu dron sundala rušička, tak jsou záběry už jen ze země.
Sváťovu cestu můžete sledovat na instagramu, youtube a tiktoku turista_svata.
Zdroj: Kohoutovický kurýr 6/2024
dne 24.6.2024, Martin Richter, Kohoutovický kurýr
Další články v rubrice Osobnosti Kohoutovic
Další články v rubrice Rozhovory