Prohlídku rekonstruovaného „náměstí“ začínáme symbolicky výstupem z trolejbusu. Touto cestou se sem dostanou řádově tisíce obyvatel každý den. Hned při výstupu zaujme zajímavě řešený sloup nesoucí trolej a velkoobjemový kontejner na plastový odpad.
„Zde jde o záměr navodit historickou kontinuitu celého prostoru. V popředí stojí opotřebovaný sloup, u kterého by kdekdo řekl, že pamatuje už protektorát Böhmen und Mähren. Také nebylo jednoduché jej vyrobit, neboť pamětníci dobře vědí, že za protektorátu tu bylo nanejvýš pole. O několik metrů dál stojí bývalý kontejner na PET lahve. Jde o jeden z prvních kontejnerů na separovaný odpad v Brně. Navrhovali jsme jeho odstranění poté, co se v Brně rozšířily speciální kontejnery v každé ulici. Radnice však trvala na tom, že prostor musí být doplněn současnou uměleckou plastikou. Jelikož se jí na námi navrhované dílo kohouta v nadživotní velikosti nepodařilo získat dotaci, rozhodla se ponechat zde tento kontejner náhradou za požadovanou plastiku. Někteří občané bohužel stále netuší, že se již několik let jedná o moderní umělecké dílo (i když je to napsáno velkým písmem ze spodní strany kontejneru) a občas naruší celkové řešení nezodpovědným vhazováním odpadů. Máme proto s radnicí uzavřenu dlouhodobou smlouvu a každé 3 měsíce náš pracovník upravuje celkový vzhled této umělecké instalace do původního stavu.
Na oba objekty navazují vcelku nenápadné pouliční hodiny standardního vzhledu se znakem Kohoutovic. Ukazují přesný čas, který lze odečíst i bez návodu k použití. Celkovou historickou linii pak ukončuje vysazený jehličnan. Navrhovali jsme odolnou borovici, starosta však trval na jedli. Jde totiž o vizionáře, který dobře ví, kam se hýbá svět. Jedle je oblíbený vánoční strom v Rusku a tak vhodně doplňuje historickou linii protektorát (sloup) – raný kapitalizmus (kontejner) – pokročilý kapitalizmus (hodiny) – komunizmus (jedle).
I když jsem této koncovce tvořené jedlí před lety příliš nerozuměl, poslední vývoj v Rusku ukazuje, že starosta už tehdy věděl, kam svět spěje. Bohužel je jedle strom stínomilný a na prostranství se mu příliš nedaří. Věřím však, že s návratem režimu, který poroučí větru i dešti, výrazně pookřeje a začne na něm růst třeba jehličí.“
Pozorný čtenář odhalí, že v této linii chybí čtyřicetileté období budování socializmu. Nedalo mi to a zeptala jsem se.
„Ne, nechybí. Toto období je celoplošně zastoupeno povrchem celého řešeného prostoru. Již záhy po vystoupení z trolejbusu mohou mít nepozorní návštěvníci drobné problémy s tímto netradičním zpracováním. Jde o betonovou plochu v kombinaci s pásy žulových kostek, která je plánována i v Lipsku. U horního Alberta jsme na žádost radnice aplikovali speciální proces patinování těchto povrchů. Přeci jen obyvatelé jsou zvyklí celý život chodit po asfaltové ploše a rychlý přechod k přiznanému betonu a žulovým kostkám by u nich mohl vyvolat nevoli. Vizuálně tak plocha stále připomíná asfalt doplněný občas chybějícími dlaždicemi. Jedná se však jen o zrakový klam (nedokonalosti jsou jen namalované na nové povrchy) a lidé se nemusí bát vstupovat na tato na první pohled rozbitá místa. Jde o metodu vyvinutou v USA a jsme hrdi na to, že se nám ji podařilo úspěšně přenést do ČR.
Dalším zajímavým místem celého prostranství jsou vodní plochy s pítky. Tyto byly v původním zadání, neboť kdosi vyzkoumal, že se lidem na náměstích z nějakého důvodu líbí. Kvůli již dříve zmíněnému nezískání dotace na původně navrženou realizaci jsme se zde museli spokojit s náhradním řešením. Jedná se o tzv. multifunkční EKOplochy, které se nachází v linii kolem polikliniky. Jejich provoz je EKOlogický (plní se výhradně dešťovou vodou) a EKOnomický (v zrcadlící se vodě se odráží reklama z blízkého Alberta, radnice tak za dny, kdy jsou vodní plochy naplněné vodou, účtuje jako správný hospodář tomuto řetězci pronájem reklamních ploch). Při troše dobré vůle a velké žízni se můžete vy či váš domácí mazlíček pokusit i napít. Obdobné řešení je navrženo i u Lipska.“
Najdeme na náměstí další vychytávky?
„Jistě. Poměrně dlouhou dobu jsme vyvíjeli osvětlovací tělesa. Nebylo jednoduché vyhovět požadavkům radnice na zajištění osvětlení, které nevrhá žádný stín (neboť jak je známo pod svícnem bývá největší tma). Nakonec jsme vše vyřešili velkými koulemi. Původně měly být zavěšeny na ocelových lanech volně nad celým prostorem obdobně jako osvětlení v centru města. Z ekonomických důvodů jsme však museli použít repasované sloupy původních světel ze sedmdesátých let minulého století, které umožňují uchycení koulí ve spodní části a ideálně tak osvětlují noční oblohu. Stín však nevrhají, takže i toto řešení splnilo zadání a bylo o hodně levnější. Navíc je i zdrojem zisku, neboť ponechané sloupy nesou reklamní plochy, což by ocelová lana nejspíše nemohla.“
A co nové lavičky?
„Ano, doplnění laviček a odpadkových košů bylo jedno z klíčových bodů realizace. Zde jsme instalovali několik dle mého názoru předražených laviček, které mi k srdci moc nepřirostly. Jsem však hrdý na námi navržené ekologické řešení nenápadných laviček z recyklovaného plastu. Tento materiál měl poněkud problémy s tvarovou stálostí, po doplnění speciálně vyvinuté střední vzpěry jsou však lavičky plně funkční a momentálně ukončujeme testovací období tohoto řešení. Jejich umístěním u stávající zídky jsme dále ušetřili za opěrnou část klasické lavičky. Toto řešení dokonale zapadlo do retrostylu náměstí. Jde o méně nákladnou realizaci, kterou jsme připraveni použít i u Lipska v případě, že radnice opět bude mít potíže se získáním dotace.“
Setkáme se na náměstí s nějakou další inovací?
„Obecně řečeno celá rekonstrukce náměstí je jedna velká inovace. Dosud totiž náměstí po rekonstrukci vypadala vždy příliš nově a do původního prostředí pak hůře zapadala. To se nám na této ploše podařilo díky mnoha výše uvedeným postupům doufám úspěšně překonat. A co se týče jednotlivostí, osobně jsem jen pro tuto plochu ve spolupráci s kolegy z USA vyvinul a nechal vyrobit dva objekty, které naleznete blízko zastávky za betonovým reklamním sloupem. Abych pravdu řekl, zatím jsme nepřišli na to, k čemu tyto objekty mohou sloužit. Instalovali jsme však do sloupu kameru, která oba objekty sleduje. Průběžně záznamy vyhodnocujeme a čekáme, až na využití objektů někdo přijde. Zatím máme k dispozici několik let záznamu, bohužel však dosud bez výsledku.“
A co ohlasy obyvatel? Zjišťoval někdo, jak jsou spokojeni?
„Ano, starosta se dlouhodobě zajímá o názory obyvatel a s napětím sledoval, jak na upravené prostranství lidé zareagují. Ohlasy byly vesměs pozitivní. S nepochopením se setkalo pouze ponechání stánku s novinami a cigaretami u vstupní části na náměstí a stánek, kde se prodávala vajíčka. Na oba objekty si začali obyvatelé Kohoutovic stěžovat, především v tom smyslu, že toto nově opravené náměstí příliš hyzdí. Rada městské části vše probrala na svém zasedání, dala lidem zapravdu a ukončila nájem oběma provozovnám. Dnes jsou tedy na místě stánku retrolavičky z recyklovaného plastu, retroasfaltová plocha a trávník, na místě stánku s vejci pak nadčasový plot z ostnatého drátu a volná plocha. Cigarety, noviny i vajíčka si lidé mohou koupit v supermarketu Albert.“
Máte pro naše čtenáře pár slov závěrem?
„Ano, jistě. Je nám ctí spolupracovat dlouhodobě s místní radnicí na zvelebování veřejných prostranství v Kohoutovicích. Naše práce nás baví a jsme nesmírně rádi, že jsme uhájili celkovou koncepci řešení tohoto prostoru a především sochu té paní v betonu, která se nachází v samém centru plochy a kterou obvykle všichni bez zájmu míjí. Byli bychom rádi, kdyby se jí dostalo ze strany obyvatel větší pozornosti. Copak je tak těžké se vždy, když jdete kolem, na chvíli zastavit a pokochat se krásou? Chtěl bych také požádat obyvatele Kohoutovic – neházejte odpady do kontejneru u zastávky, ničíte nám umění!“
Děkuji za rozhovor a užijte si apríla.
dne 1.4.2014, Dana Kalčíková
Další články v rubrice Nová radnice?