Přeposílám tu čůzu
Po přečtení Kohoutovického kurýra č. 7-8/2013 jsem napsala slušný a faktograficky reagující příspěvek na zveřejněné informace. Několik dnů před termínem uzávěrky jsem jeho znění elektronicky přeposlala do redakce časopisu i předsedovi redakční rady s žádostí o posouzení a zveřejnění v následujícím čísle.
A jak to dopadlo?
Ještě tentýž den jsem dostala od paní šéfredaktorky osobní odpověď. Byla plná emocí a osobních útoků. Jako psycholog pro krize a neštěstí jsem jejímu „rozladění“ (zřejmě z přepracovanosti či osobních nepohod) porozuměla a nezareagovala jsem stejným stylem, abych „nepřilévala oleje do ohně“.
Ovšem druhý den se mi v elektronické poště nečekaně a překvapivě objevil další (omylem zaslaný) mail od paní šéfredaktorky. Protože poodhalil zřejmě zavedený způsob komunikace a postojů zainteresovaných osob k občanské veřejnosti, dovoluji se s vámi o tento zážitek vulgarity podělit:
A článek v Kohoutovickém kurýru č. 9/2013 nevyšel. Dostala jsem pouze informaci, že radnice připravuje odpověď. Zřejmě na něj objektivně nezbylo místo. Máte-li zájem si ho přece jen přečíst, můžete nyní zde.
dne 17.9.2013, PhDr. Marie Sotolářová
Další články v rubrice Politici a kauzy