Z Brna odešel, když mu bylo osmnáct let a v Americe začínal jako umývač nádobí. Postupně se dostal od nádobí za bar a začal sbírat zkušenosti. Později pracoval ve Španělsku, ale do Ameriky se několikrát vrátil. Posledních osm let je jeho domovem Londýn, kde vede nejlepší hotelový bar roku 2012 – Artesian.
Jako teenager začínal na brigádách v brněnských barech objevovat barmanskou profesi. „Pracoval jsem v jednom baru na Masarykově třídě, pak chvíli v kasinu a pak i ve Špalíčku v kině,“ vzpomíná. Čím dál víc ho ale lákalo cestování. V osmnácti sbalil kufr a vyjel do světa. „Nikdy jsem vlastně pořádně nic nedostudoval. Mým největším snem bylo vždy prostě cestovat, tak jsem se sbalil a odjel do Ameriky. Vášeň k barmanské profesi přišla až později, zpočátku šlo jen o to, jak si na cestování vydělat,“ popisuje.
Přišel do Ameriky a neuměl skoro ani slovo anglicky
V Americe začínal od píky. „Neuměl jsem téměř ani slovo anglicky, proto to ani v Americe nemohlo začít za barem, dělal jsem plno dalších prací. Začínal jsem uklízením, myl jsem nádobí, pracoval jsem v mrazírnách, jezdil s dodávkou. Měl jsem ale asi rád pití, proto se to začalo všechno kombinovat,“ vzpomíná na své začátky.
Dobrým barmanem se člověk podle Kratěny nestane studiem na nějaké škole, všechno se v této profesi učí až za pochodu. „Na té práci je vlastně nejdůležitější nabírat zkušenosti, vyzkoušet si všechny možné typy podniků, různé pozice,“ vysvětluje. Čerstvě plnoletý přijel do amerického Marylandu, po čase se přestěhoval do New Yorku – města, které má do teď z barmanského pohledu nejradši. Jeho cesta pak pokračovala přes Španělsko, zpět do Ameriky, zastavil se doma v Brně a odjel na čas i do Asie. „Práci jsem měl někdy domluvenou předem, často jsem ale vyrazil prostě nablind. Jak člověk cestuje, tak si dělá plno známých, pomalu sbírá kontakty. Často to byli velmi zajímaví lidé s hodně zajímavými příběhy. To mě baví,“ dodává Kratěna.
Do Londýna! Původně jen na chvíli
„Okolo roku 2006 jsem byl asi dva měsíce v Brně, ale brzo mě to tu začalo pálit. Zkusil jsem Londýn, ale myslel jsem si, že jdu zas jen na chvilku. Teď už tu žiju osm let a řídím vlastní bar,“ říká s úsměvem. K té práci přišel vlastně náhodou. „Přijel jsem do Londýna a na internetu jsem našel inzerát, že hledají někoho, kdo by v hotelu Artesian otevřel nový bar. Na pohovor jsem se přiřítil s batohem plným skleniček. Byl jsem totiž na cestě na koktejlovou soutěž. Nečekal jsem to, ale práci jsem dostal,“ vzpomíná. A opět začínal od nuly. „Byl to můj první hotelový job, velká škola!“ Po letech dřiny přišel úspěch. Alex Kratěna se stal nejlepším barmanem světa za rok 2012 a jeho bar Artesian vyhrál titul Nejlepší světový hotelový bar.
Ale úspěch není zadarmo. „Na dnešek jsem spal asi hodinu. Uklízel jsem bar po směně a hned ráno jsem ho připravoval na soutěž. To je odvrácená tvář téhle práce. Pracujete doslova od nevidím do nevidím“, říká s výrazným moravským přízvukem, který nezmizel ani po sedmi letech v Londýně. „Ale tak to tady chodí. Když chcete uspět, musíte makat. I já jako šéf jsem prakticky pořád za barem. A kdo ze známých lidí se u nás nejvíc opil? Nečekejte, že vám to řeknu. Všichni v baru máme podepsanou mlčenlivost pod obrovskými sankcemi. Představa, že by se od nás něco dostalo do novin, je hrozná.“
O návratu do Česka zatím Alex Kratěna neuvažuje. I když: „Nikdy neříkej nikdy,“ směje se.
Tento článek zveřejňujeme jako inspiraci pro ostatní čtenáře. Pokud znáte příběhy dalších lidí, kteří pocházejí z Kohoutovic a ve světě se neztratili, napište nám o nich.
Podle zdrojů z internetu zpracovala Helena Sedláčková
dne 27.11.2014, Helena Sedláčková
Další články v rubrice Osobnosti Kohoutovic
Další články v rubrice Zbylé - ostatní