Návrh ÚP 2011 námitky
podle ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění
podatel: Občanské sdružení Zelená pro Kohoutovice, Glinkova 17, 623 00 Brno
V souladu s § 48 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) uplatňujeme tyto námitky ke konceptu Územního plánu města Brna, který je v současnosti pořizován Magistrátem města Brna.
Námitka 1: SJEZDOVKY
Ve variantě II konceptu ÚP je navržen lyžařský svah vedoucí od hotelu Myslivna do Pisárek., varianta I počítá se sjezdovkou ze zalesněného vrchu za Juventusem v Kohoutovicích směrem k „Oboře“ do Libušina údolí, jmenovitě rozvojová území Ke-5 ve variantě I a Pi-3 ve variantě II konceptu územního plánu.
Z územně analytických podkladů vyplývá, že téměř celá sjezdovka u Myslivny má ležet na území evropsky významné lokality Natura 2000, půlí a tím likviduje jeden z hlavních zelených klínů Brna, prochází v těsné blízkosti maloplošného zvláště chráněného území – Údolí Kohoutovického potoka a zcela mění podobu exponovaného svahu. Sjezdovka za Juventusem je zakreslena na hranici evropsky významné lokality Hobrtenky (Natura 2000) – tzv. Obory a výrazně zasahuje do jednoho z hlavních zelených klínů Brna.
Brno je jednou z nejteplejších oblastí v Česku, větší část lyžařské sezóny by bylo nutno uměle zasněžovat, což představuje energetickou zátěž, stejně jako provozování lyžařského vleku. Pro sjezdovku a její zázemí by bylo nezbytné vykácet značnou část lesa. Je vhodné mluvit spíše o lyžařském areálu než o pouhé sjezdovce: kromě sněhových děl a vleku k němu náleží také rolby a jiná zařízení pro úpravu sjezdovky, které musí někde parkovat, zázemí pro návštěvníky a personál atd. a v neposlední řadě příjezdová komunikace a parkoviště. V tomto smyslu jsou výkresy konceptu ÚP matoucí – území, která by takové areály zasáhly, by byla mnohem větší. Navržená sjezdovka za Juventusem sice přímo nekoliduje s žádným chráněným územím, je však obrácena k protisvahu, na němž leží tzv. „Obora“. Na tomto rozsáhlém a celoměstsky významném území např. není povoleno chodit mimo vyznačené stezky, jezdit na kole či chodit se psem. Toto území, kde dosud volně žijí daňci či mufloni, by tedy bylo po dobu 4 měsíců denně 3-5 hodin ozařováno umělým osvětlením sjezdovky a každý celý den vystaveno hluku. Ani projektanti sídliště na sklonku 70. let nezasáhli do tohoto údolí, které díky tomu – v těsném sousedství velkého sídliště – zůstává oázou naprostého klidu a ticha. Z uvedených důvodů odmítáme oba lyžařské svahy, jmenovitě rozvojová území Ke-5 ve variantě I a Pi-3 ve variantě II konceptu územního plánu a požadujeme, aby tyto záměry nebyly zahrnuty do návrhu ÚPmB.
Námitka 2: CENTRUM KOHOUTOVIC
MČ Kohoutovice, kde žije 12 tisíc obyvatel, nemá jednoznačné centrum, reprezentativní veřejný prostor, místo, kde by se její obyvatelé přirozeně setkávali. Závažná je i absence kulturního zařízení se společenským sálem.
Stávající územní plán z roku 1994 určuje jako budoucí centrum městské části plochu mezi zastávkou Voříškova a tzv. Poliklinikou. Koncept nového územního plánu však označuje tuto lokalitu jako stabilizovanou, tzn. že není primárně určena k přestavbě či zástavbě mimo půdorysy stávajících objektů. Centrum a hlavní náměstí Kohoutovic situuje do prostoru tzv. Stavebního dvora.
Předepisuje zde tři plochy smíšené obytné zástavby, jednu plochu veřejné vybavenosti se společenským sálem a plochu hlavního náměstí. Územní studie této lokality, kterou současně nechal vypracovat Úřad MČ, však místo hlavního náměstí Kohoutovic počítá s trávníkem, místo objektu veřejné vybavenosti s „ekumenickým centrem“ a jeden ze tří bloků smíšené obytné zástavby (obchody, služby, kanceláře a byty) má být nahrazen blokem rodinných vilek. Zbytek areálu doplňují dva objekty domu seniorů, dům se startovacími byty a šest terasových domů. Upozorňujeme, že takto nevypadá centrum obce, a že plocha mezi takovými objekty se nikdy nemůže stát náměstím.
Proto požadujeme, aby Územní plán města Brna jasně určil polohu a dispozice centra městské části Kohoutovice s náměstím a zajistil jejich funkčnost.
Podpoříme kteroukoli z následujících variant, bude-li promyšlená a funkční:
A. Stavební dvůr.
Tato varianta by musela dát jasné a neměnné podmínky výstavby centra na „zelené louce“ tak, aby nedošlo k jeho privatizaci, a aby tato cenná lokalita nebyla znehodnocena další neorganickou zástavbou bezútěšného sídlištního typu.
Toto tzv. centrum bylo však očividně navrženo na jediné větší nestabilizované ploše, takříkajíc „od stolu“, ignoruje strukturu Starých Kohoutovic, a nenavazuje ani na stávající sídliště. Tzv. Stavební dvůr leží mezi zadními zahrádkami domků, lesíkem a silnicí (Libušina třída ničím jiným není), je tedy otázka, zda je skutečně ideálním místem pro budování centra obce. Se záměrem není ztotožněna ani větší část vlastníků pozemků a není jisté, zda se pozemky podaří vykoupit.
B. Náměstí místo „Prostoru u zastávky Voříškova“
Oblast by musela být v Územním plánu označena jako rozvojová lokalita (ve shodě se stávajícím ÚP), zahrnující náměstí a odpovídající zástavbu, která zajistí jeho mnohofunkčnost (bydlení, kanceláře, obchody, služby, kultura) tak, aby se zde pohybovaly a setkávaly různé skupiny obyvatel, a to proměnlivě v závislosti na denní (noční) době.
C. Náměstí v historické poloze kohoutovické návsi
Náměstí by leželo v samotném epicentru „kohoutovické podkovy“ a jejich obyvatelé by odtud vycházeli jako kdysi do „chalup“ na svazích. Odevšad je sem stejně daleko i blízko. Toto náměstí (nyní parkoviště) by m.j. řešilo zásadní 30 let neřešený problém Kohoutovic – spojilo by zástavbu původní obce s neorganickou zástavbou sídliště – je přímo na jejich rozhraní. Leželo by přitom v sousedství největšího subcentra zvaného „Lipsko“ u zastávky Stamicova a subcentra ve starých Kohoutovicích, 5 min. chůze od subcentra u zast. Voříškova a dokonce i k subcentru na konečné trolejbusů je odtud blíž než např. z Voříškovy. Alternativní urbanistická studie náměstí v této poloze existuje a je k dispozici.
Námitka 3: LOKALiTA „OKO“
Součástí rozvojové lokality Ke-2 (Stavební dvůr) ve variantě I konceptu ÚP je také parkoviště, tzv. „OKO“. Je zde navržena plocha komerční vybavenosti se zástavbou o výšce 6-16m. Výše zmíněná Územní studie zde počítá s „motoristickým centrem“ včetně parkovacího domu. Tento volně stojící objekt se čtyřmi vjezdy, obklopený ze všech stran širokými silnicemi by byl nepohodlně přístupný pěším, a také obtížně prostupný – a přitom stojí právě mezi dvěma potenciálními centry obce – Voříškovou a Stavebním dvorem. Zaznamenali jsme i návrh, umístit sem benzínovou pumpu. Jsme přesvědčeni, že takováto zařízení patří na okraj obce, ne do jejího středu, a proto žádáme, aby Územní plán lokalitě „Oko“ zajistil funkci, která odpovídá její exponované poloze, aby využil jejího potenciálu spojit místa rozptýlená kolem ní, a aby zajistil podmínky pro humanizaci tohoto bezútěšného místa. Současně požadujeme změnu dopravního řešení, které negativně limituje celé okolí – tak, aby se navrhovaná zástavba ocitla vně křižovatky, ne v jejím středu.
Námitka 4: MÍSTO ZAHRÁDEK BYDLENÍ
V těsném sousedství k.ú. Kohoutovice se nacházejí tři rozsáhlé plochy zahrádek. Ty jsou v různých variantách konceptu ÚP vedeny jako různě velké rozvojové lokality určené pro výstavbu rodinného bydlení:
1. „Na Jurance“ (Ju-1) ve variantě I navržena plocha čistého bydlení a škola, bez další vybavenosti.
2. „v Achtelkách“ (By-4) varianty I a II počítají s rodinnými domy téměř na celé ploše zahrádek, několika bytovými domy, plochami smíšenými obytnými a parkem. Ve variantě III je zástavba menšího rozsahu, varianty II a III navrhují mateřskou školu.
3. Zástavba na Kamenném vrchu má být rozšířena i na plochu zahádek a zrušených zahrádek (NL-2). Ve variantě II sahá zástavba až téměř ke „koniklecové“ přírodní rezervaci Kamenný vrch, zbylé varianty označují zbytek území jako zeleň či zahrádky.
Ve shodě se zpracovatelem konceptu ÚP odmítáme rozrůstání Brna do okolní krajiny masovou výstavbou satelitních městeček, nákupních center a průmyslových zón a chápeme, že jedním ze způsobů, jak tomu alespoň zčásti zamezit, je zhušťování vnitřního města, např. využitím části rezerv – neveřejných ploch zahrádkářských kolonií. Nemůžeme však souhlasit s výstavbou ghett čistého bydlení bez odpovídající občanské a komerční vybavenosti, bez centrálních městských prostorů pro setkávání a bez přesvědčivě vyřešené obslužnosti městskou hromadnou dopravou a individuální automobilovou dopravou (nejasné dopady zejména na Libušino údolí – ústřední spojení Kohoutovic se zbytkem města). Takto navržené monofunkční obytné čtvrti by byly pouhými noclehárnami, odkud proudí denně stovky aut do zaměstnání a škol v jiných částech města a večer zase z nákupů a společenského vyžití zpět. Nežily by přirozeným životem a tvořily by obdobnou urbánní bariéru jako stávající zahrádky, jež mají nahradit. Vzaly by však velkou část půdy, která dosud slouží k malé zemědělské výrobě a rekreaci, a to nenávratně. Chtěli bychom věřit, že se odborníci a zvolení zástupci občanů poučili z hrubých omylů narychlo stavěného masového bydlení v 70. a 80. letech minulého století. Schválení výše uvedených záměrů v konceptu ÚP by však svědčilo o opaku.
Za daných podmínek tedy odmítáme všechny varianty konceptu ÚP, které počítají s výše uvedenými plochami jako rozvojovými lokalitami, jmenovitě: Ju-1 ve variantě I, By-4 ve všech variantách a NL-2 ve variantách II a III. Naopak podporujeme variantu I rozvojového území NL-2 (Kamenný vrch), která zabydluje ulici Petra Křivky a přírodní rezervaci na Kamenném vrchu obklopuje plochou veřejné zeleně.