Brněnský Deník,cz:
Vyschlou pustinu připomínají v posledních dnech trávníky nejen v centru Brna. Velmi teplé počasí a málo srážek způsobuje, že se travnaté plochy proměnily spíše v nažloutlé porosty. Kromě sucha má na kvalitu trávníků vliv především jejich sečení, najít správnou dobu pro sekání je však mnohdy těžké. Jedná se tak o téměř neřešitelný problém. Představitelé magistrátu i vedení Brna-středu zatím přistoupili k vynechání pokosu alespoň do konce léta.
Firmy najaté představiteli Brna-středu sečení trávníků v prázdninových měsících vynechávají pravidelně. Naposledy pracovníci trávu kosili ještě v červnu, ani to však nezabránilo, aby travnaté plochy nevyschly. „V období letních měsíců, kdy jsou teploty vyšší než šestadvacet stupňů, trávníky nesečeme. K pokosu přistupujeme pouze v případě nebezpečných invazivních rostlin, jakou je třeba ječmen myší,“ sdělila Deníku za městskou část Kateřina Kubíková.
Zároveň připustila, že je velmi obtížné sečení rozsáhlých trávníků, o které se městská část stará, zkoordinovat s počasím. „Nelze být na mnoha místech naráz, abychom vyhověli všem podmínkám. Samozřejmě se ale o koordinaci v maximální možné míře snažíme,“ pokračovala Kubíková.
Podobně je na tom pokos trávy z úrovně brněnského magistrátu. Trávu pracovníci Veřejné zeleně města Brna při dlouhotrvajícím suchu nesečou. V závislosti na využití zkracují intenzivně využívané travnaté plochy šest až osmkrát ročně, u ostatních pak jednou až pětkrát za rok. „V parcích jsou vybrané lokality s bylinami, ve kterých se seče pouze jednou nebo dvakrát ročně, a to dle růstu nežádoucích plevelů,“ přiblížil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Pro zajištění kvalitnějších trávníků navíc sečení provádějí s opakovaným drcením organických hmot a ponecháváním kvetoucích bylin. „Kolegové z veřejné zeleně si v trávníkové školce nechávají pěstovat travní koberec s příměsí kvetoucích bylin. Příkladem lučních porostů jsou Nové sady. Doprovodný pás vedle trávy je kvetoucí louka, ta je pastvou pro včely a jiný hmyz, zajišťuje druhovou pestrost, větší odolnost vůči suchu,“ dodal Poňuchálek.
Ani ohleduplnost a promyšlené sekání nicméně v některých případech nestačí. Seschlou trávu nyní lidé najdou v parku u Koliště, na Obilním trhu nebo v Bohunicích. Výjimkou není ani Královo Pole nebo vyhledávaná Kraví hora. Právě tam řešili podobný problém již v loňském roce, kdy na jejím úpatí zůstala po oblíbeném Festivalu planet pouhá pustina.
Alespoň částečným řešením bývá zpravidla takzvaná mozaiková seč, která spočívá v postupném sekání trávy tak, aby v každé seči zůstala část travního porostu neposekaná. Tím poskytne útočiště hmyzu. „Chyby se dělají především v tom, že se sekají některé plochy zbytečně a zaplevelené plochy se odsouvají. Je to bohužel lenost lidí, kteří sečou,“ vysvětlil Deníku ekolog Vilém Jurek.
Redakčně zkráceno, celý článek viz Brněnský deník.cz.
Úvodní slovo přidala Jana Konečná
dne 15.7.2023, Terezie Sekáčová, Brněnský Deník.cz
Další články v rubrice Péče o zeleň
Další články v rubrice Životní prostředí